Kde se vzaly zlaté kuličky SÓJI ?

                                                                                                                                                                                                                                          Kde se vzaly zlaté kuličky SÓJI ?

soybeans-fruit
 Sója pochází z jihovýchodní Asie a poprvé byla objevena čínskými farmáři kolem roku 1100 před n.l. Sója byla klíčovou plodinou především ve východní Asii dlouho předtím, než začaly písemné archivní záznamy. V prvním století našeho letopočtu se sójové boby hojně pěstovaly v Japonsku a mnoha dalších zemích Asie.

Boby byly přivezeny do Severní Ameriky z Číny v roce 1765 námořníkem Samuelem Bowenem a postupně si je oblíbili farmáři, kteří je začali pěstovat jako vydatné krmivo pro svá hospodářská zvířata. 

Rostlinám se dařilo v horkém a vlhkém letním počasí charakteristickém pro východní pobřeží USA mezi Floridou a New Yorkem. Na přelomu století provádělo ministerstvo zemědělství Spojených států testy na sójových bobech a povzbuzovalo farmáře k jejich pěstování jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Sójové boby byly nazývány „masem bez kostí“, protože ačkoli jsou tyto všestranné boby ve srovnání s mnoha jinými boby malé, jsou plné bílkovin, velmi podobných bílkovinám v mase, mléčných výrobcích a vejcích. Sója je jednou z mála rostlin, která poskytuje téměř všechny esenciální aminokyseliny, které tvoří bílkoviny.

Ve čtyřicátých letech 20.století bylo pěstování sóji na vzestupu v Americe i v Asii, ale druhá světová válka vše značně zkomplikovala a došlo na mnoha místech k zastavení pěstování a produkce. Přesto právě v době války významně vzrostla poptávka po olejích, mazivech, plastech a dalších produktech, a tím i po sójových bobech.

Boby mají ve skutečnosti stovky využití od průmyslových produktů, jako je motorový olej nebo kosmetika, až po potravinářské produkty a krmiva pro zvířata. 

Věděli jste, že Henry Ford šel jednoho dne do své výzkumné laboratoře s pytlem sójových bobů. Vysypal je na podlahu a řekl vědcům: „Máte být chytří, a tak byste měli být schopni s nimi něco udělat." Časem vědci ve Fordově laboratoři vyrobili plast na bázi sóji, který je dostatečně pevný pro řadicí páky, tlačítka klaksonu, okenní rámy, pedály plynu, sestavy spínačů světla a pouzdra zapalovacích cívek. Vyrobili také exteriér automobilu ze „sójového plastu“. V roce 1935 Ford používal jeden bušl (1 bušl= 35,23 litrů) sójových bobů na každé auto, které vyrobil.

9-ford-vyroci

Tak příště něco o tom, kde bychom sóju vůbec nehledali.

Lenka 

www.mojesoja.cz